Krysař
„A vaše jméno?“
„Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“
Muž, který takto mluvil, stál se vzpřímenou hlavou před vraty domu, v nichž se do soumraku bělala ženská postava. Hleděl na ni svýma temnýma, pátravýma očima. Byl vysoký a štíhlý, štíhlejší ještě ve svém přiléhavém sametovém kabátci a v úzkých nohavicích. Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní. Neměl při sobě ani zbraně, ani hole, ač se zdálo, že přichází z daleka, po cestách, jež vždy jisty nebyly. Svíral zato něco dlouhého a ozdobného, co budilo zvědavost ženy, s kterou hovořil. Byla to píšťala cizokrajné práce, jaké dosud neviděla.
„Krysař,“ zasmála se žena ve dveřích. „Přicházíte včas do Hameln. Není tu krysaře, zato krys je tu mnoho. Vysvětlete mi, krysaři, odkud se berou krysy? Nebývalo jich dříve, jak nám říkají. Je pravda,“ končila s úsměvem, „staří lidé míní, že svět je stále horší.“
Krysař pokrčil rameny.
Toto je první setkání. Ukázka ze začátku knížky Krysař od Viktora Dyka, stojí za přečtení.
Nebo za poslechnutí, protože začátek i pokračování knížky jsme propojili s harmonikou, kytarou a mluveným slovem našeho dvorního vypravěče Johanna Kodeta.
A toto je skladba Poslední setkání z muzikálu Krysař od Daniela Landy, stojí za poslechnutí:
Když tenhle muzikál frčel, tak se mi dost líbil. A tahle skladba natolik, že jsem se ji musel stůj co stůj naučit. Mám dokonce vlastnoruční zápis na takovém žlutém notovém papíře. Hrál jsem si to sám, v druhé složitější části jsem si přehrál první hlas a pak jsem napojil druhý a taky to šlo, na jednu harmoniku. Pak jsem si našel flétnistku (i když krysař-flétnista by se k tomu hodil víc), co mi ten druhý hlas zahrála a bylo to ještě lepší.
Motiv této melodie se prolíná celým muzikálem, takže kdo by si chtěl zazpívat, může.
nahrávka ve složení akordeon a kytara
pomalá učební nahrávka
mecenáš článku | Karel Křenek
noty | Jindra Kelíšek, Oto Havle
nahrávky | Jindra Kelíšek, Jan "Kulich" Janda
mluvené slovo | Johann Kodet
publikováno 24. 3. 2020