Na zídce, na číhané, sedí brouček malý

NOTY

Oblíbená hra a dětská píseň "Auf der Mauer, auf der Lauer" má pouze jednu sloku, která se zpívá pořád dokola. Při každém opakování slov "Wanze" a "tanzen" je však na konci slova vynecháno jedno písmeno.

Protože slovo "tanzen" má o jedno písmeno více než slovo "Wanze", v prvním kroku se vynechají písmena dvě. Výsledkem je postupné mizení slov "Wanze" a "tanzen":

1. opakování:
sitzt 'ne kleine Wanz
wie die Wanz tanz kann

2. opakování:
sitzt 'ne kleine Wan
wie die Wan tan kann

3. opakování:
sitzt 'ne kleine Wa
wie die Wa ta kann

4. opakování:
sitzt 'ne kleine W
wie die W t kann

5. opakování:
sitzt 'ne kleine
wie die kann

V pátém opakování jsou obě slova vynechaná úplně. Tím píseň končí. Zábava však nutně skončit nemusí. Proč nezačít znovu od začátku?

Oblíbená veselá dětská písnička je z druhé poloviny 19. století, která se dá zpívat kdekoli a kdykoli. Nepotřebuje zvláštní příležitost. V mateřských školách, ale také na dětských oslavách nebo narozeninových večírcích se písnička často zpívá jako hra na vypadávání. Je to proto, že správné vynechávání písmen vyžaduje soustředění. Když člověk chvíli nedává pozor, snadno udělá chybu. Ve variantě hry na vypadávání musí dítě, které nedávalo pozor a stále zpívá, něco odevzdat. Lze ji však zpívat i jako soutěž, kdy proti sobě soutěží dvě skupiny a vyhrává ta, která má nejméně chyb.

Nejstarší známé tištěné vydání písně Auf der Mauer, auf der Lauer pochází z roku 1890 a vydal ji Georg Lehmann v časopise Das Bayerland (I. díl, 1890). Od přelomu století pak byla rozšířena v jižním Německu a také v Dolním Rakousku, Sasku a Slezsku. Dnes je písnička známá po celém Německu.

V NDR se písnička někdy zpívala s ironickým odkazem na Berlínskou zeď a Stasi, protože výraz Wanze - "brouček", "štěnice" může v hovorové řeči znamenat i odposlouchávací zařízení.