24. – 26. 8. 2018 / Mnichovo Hradiště /  harmonikářský kurz, to není pouze kurz, kde vám lektoři pomohou posunout se zase o kousek dál ve vašem hraní. Je to především setkání sympatických lidí, kde se lze učit od ostatních účastníků, vyměňovat si noty, nahrávky a zkušenosti. Kde je čas zahrát si, zazpívat a pobesedovat nejen o harmonice.

Preludim k Te Deum Marc-Antoine Charpentiera patří k těm skladbám tzv. vážné hudby, které zná i člověk, který jinak klasiku příliš často neposlouchá. Není divu – od roku 1954 je hlavní téma této skladby znělkou vysílání Evropské vysílací unie.

V zapomenutém kraji, kde o lidovou písničku zakopáváš každým krokem. Hrozivé hory tisknou malé údolíčko z obou stran. Prodírám se křovím, šípky mi rozdírají holé ruce. Přelézám hromadu kamení, takovou, co vznikla po staletí z vybírání neúrodného širého pole.

Organizovat kurz hraní na harmoniku i pro nás trošku “přestárlé” studenty byl moc fajn nápad, díky za něj! Když k tomu ještě vyjde i počasí a můžeme si zazpívat u táboráku, zážitek je neopakovatelný. Ráda bych dodala odvahu všem hráčům, kteří se chtějí zlepšit v hraní a přitom se bojí vetřít do společnosti protřelých kurzovníků, ať se nebojí a přidají se!

K tomu, abychom se lépe naladili na atmosféru letošního léta, doporučuji shlédnutí živé balkánské komedie Černá kočka, bílý kocour od Emira Kusturici. Pokud jste si zatím začátek léta nestihli užít a pobavit se, zaručuji Vám, že se při shlédnutí tohoto filmu rozhodně bavit budete.

Pokapu citrónovou šťávou, nožem odkrojím, láskyplně vložím do úst a velmi pomalu žvýkám. Vepřový řízek si vychutnávám sousto po soustu. Prokládám žluťoučkými kulaťoučkými bramborami s petrželkou v rozpuštěném másle…

25. – 27. 8. 2017 / Chaloupky, to není pouze kurz, kde vám lektoři pomohou posunout se zase o kousek dál ve vašem hraní. Je to především setkání sympatických lidí, kde se lze učit od ostatních účastníků, vyměňovat si noty, nahrávky a zkušenosti. Kde je čas zahrát si, zazpívat a pobesedovat nejen o harmonice.

Melancholických valčíků není nikdy dost. A i když ten následující připomíná sychravý podzim, kdy se všichni chceme schoulit do peřin a pít teplý čaj, tak přesto (věřte či ne) vznikl na jaře.

První ryze písničkářské album zpívající akordeonistky Kláry Veselé je návratem ke kořenům. Návratem k radosti z hraní a zpěvu v jejich přirozené a „nahé“ formě.

Melodie této písně od osvědčené autorské dvojice J.Uhlíř & Z.Svěrák vešla do povědomí široké veřejnosti v roce 1996. Tenkrát začala jedna nejmenovaná soukromá televizní stanice vysílat seriál Hospoda. Pro mě to byl asi první i poslední seriál, který jsem na této stanici pravidelně sledoval, těšil se na něj a zároveň ho i dokoukal.