Ideální akustika v sále v Mnichově Hradišti mě inspirovala k zařazení písně Dudák do programu závěrečného koncertu. Jedná se o píseň harmonicky velice jednoduchou, vychází ze starého melodického základu – tak aby mohla být použita tzv. dudácká kvinta.

Když jsem se před deseti lety začal učit na akordeon, jako jeden z prvních songů jsem se snažil zahrát Bulgara z Oděsy. Tehdy jsem v levé ruce na basových knoflících sotva našel céčko, ale s a notnou dávkou vytrvalosti se mi to nakonec podařilo.

Když se nám představoval Henrik z Drážďan, řekl o sobě, že má dva velké koníčky. A to akordeon a český jazyk. Co nám však udělalo velkou radost bylo, když se po kurzu ozval a své dojmy česky sepsal. Má náš velký obdiv za svojí češtinu, pro cizince tak krkolomný jazyk!

Tango vzniklo na konci devatenáctého století v Argentině, v oblasti Rio del Plata kolem měst Montevideo a Buenos Aires. Předzvěstí jeho vzniku byla hudba dělníků v přístavních docích, ale jeho původ kolem roku 1890 byl spojen s nevěstinci.

Kapela Bran přichází s novým albem Beaj vat! (čti beaž vát, bretonsky Štastnou cestu!). Pestrá deska nabízí jak osobitě zpracovaný bretaňský folklor, kterému se na naší scéně skupina jako jedna z mála systematicky věnuje, tak i vlastní materiál včetně původních instrumentálek a poprvé i písniček v češtině.

Pořád se mě někdo ptá, proč jsem se (v 47 letech) začal učit hrát na akordeon. Už mi to nedalo a musel jsem to sepsat, abych to pořád neopakoval dokola.

Poprvé s námi vyrazila fotografka Lenka a není co dodávat. Z fotek zní nejen hudba, ale všechno, co jsme poslední srpnový víkend spolu na kurzu zažili.

Harmonika se mi odjakživa líbila, stačí trochu umět a udělá to hodně parády. Vždycky jsem toužil dokázat hrát tak, aby to okolí bavilo a byla z toho legrace. Takže jak na to? Co musí jeden umět, aby s tím mohl ven? Tahat za měch, držet tempo, basovat levou rukou, zpívat, hrát melodii v pravé ruce a nakonec to nejdůležitější – dělat jakože to nic není!

Napadlo vás někdy, že se při učení na akordeon můžete potkat se smutným klaunem, zazpívat si s francouzskou dámou, zatancovat si s roboty nebo se radovat na balkánské veselce?

Existují skladby, které poznáme již od chvíle, kdy zazní první akord. Mezi takové patří jedno z nejznámějších děl klasické hudby – Pohřební pochod od Fryderyka Chopina. Tato hudba v sobě zračí smutek, beznaději a melancholii lidstva.