Letní kurz 2020 | reportáž

Proměny
Pro poslední srpnový víkend roku 2020, během nějž se v Chaloupkách na Jihlavsku setkala třicítka harmonikářů, vybral Jindra Kelíšek jako společnou skladbu píseň Proměny. Byla to dobrá volba. Moc hezky se v ní propojily hlasy harmonik nestejných témbrů s neméně různorodými hlasy zpěvaček a zpěváků. Díky té písni o proměnách jsem si uvědomil, že při opakovaných návštěvách míst, na nichž jsme prožili něco krásného či silného, vidíme svět vždy trochu jinýma očima, že navzdory zdání neměnnosti jsou proměny tím nejjistějším, čeho se můžeme v našich životech nadít.

Tak jako pokaždé, když se v Chaloupkách sejdou zdatní i začínající harmonikáři, síně a chodby zámečku přetékaly tóny. Myslel, jsem, že už dobře všechny prostory i všechna zákoutí půvabného zámečku znám. Mýlil jsem se. Tentokrát jsme za deštivého a bouřlivého sobotního večera hudbou naplnili mě dosud neznámou půdu. Mohutné trámoví mělo jistě radost, že se v prostoru, který vzpírá do podoby vzdušného baldachýnu, nevznášejí jen tmavé stíny papírových maket poštolek, káňat, motáků pochopů a sokolů. Běl, čerň, červeň, zeleň, modř a hněď harmonik proměnila svíčkami osvětlenou půdu v podivuhodnou voliéru plnou krásného ptactva pestrobarevného peří. Ševelivé měchy harmonik se proměnily v tu rozpínaná tu skládaná ptačí křídla, ještě nad ránem přelétávali ti podivuhodní opeřenci z trámu na trám a zpívali a zpívali.

Každý harmonikářský kurz je společným dítětem lektorů a účastníků. Ti se z větší části obměňují a jejich namícháním se po dobu setkání vytváří neopakovatelné propojení odlišných povah a temperamentů, cítění a vnímání. Bylo tomu tak i uprostřed roku proměněného pandemií, které jsme museli vzdorovat udržováním si odstupu od druhých. Setkání harmonikářů v Chaloupkách, při němž jsme si užili sdílení a blízkosti, bylo skvělou terapií a nanejvýš potřebným vydechnutím.