Svérázná muzika, svérázný tanec, svérázná země. V Irsku jsem ještě nebyl, ale jak to tak bývá, představu o této zemi mám úplně jasnou. Kromě piva a oveček na zeleno-modrém pozadí tam musí být takové vlezlé sychravo, že muzikanti hrají velmi, ale velmi rychle a tanečníci irských tanců hopsají velmi, ale velmi vysoko. Tak rychle a tak vysoko, aby se alespoň na chvíli zahřáli.
Co když si prvorepublikový harmonikář chtěl dopřát radost ze zbrusu nového nástroje? Stačilo mu prolistovat několik čísel časopisu Harmonikář a mohl vybírat.
V krku to škrabe čím dál víc, nutkavý pocit si ulevit, ale nejde to. Vždyť by to bylo hrozně trapné. Proč zrovna teď? Všechno kolem v plném soustředění nadcházejícího okamžiku…
Na koho asi slavný umělec myslel, když maloval svůj obraz? Ať už to byl nějaký otrhaný harmonikář, kterého potkával na chodníku a házel mu do klobouku drobné, nebo někdo jiný, svým kubistickým pojetím hry na akordeon Picasso výtečně vystihl jeho podstatu: roztříštěnost, nejednoznačnost.
Máme svatební kapelu, ale ať děláme co děláme, na židovskou svatbu si nás ještě nikdo nepozval. Mrzí mě to, protože by mě to fakt dost zajímalo… taková židovská svatba, to se jen tak nevidí, ne?
Máte nějakou oblíbenou písničku, kterou jste tu nenašli? Rádi byste k ní měli noty a akordy, slova i učební nahrávku, abyste se ji mohli naučit jaksepatří? Staňte se naším mecenášem a my ji pro vás zpracujeme se vším všudy. Můžete si také vybrat z našeho předpřipraveného seznamu.
Tu vznešenou paralelu nelze přehlédnout – život a hudba. Tak jako v životě po dlouhém období nerušeného klidu člověk náhle zatouží po zběsilé změně tíživé každodennosti, tak i posluchač při opět nudně brilantních výkonech klezmerfilharmoniků znenadání pocítí nutkání vyskočit, vylít zbytek popíjené tekutiny na záda okolostojících a zmítavými pohyby uvolnit nebezpečný přetlak.
V Praze dne 1. července 1934 se na titulní stránce nového měsíčníku Harmonikář psalo:
„Vzhledem k tomu, že harmonika těší se dnes veliké oblibě značné části obecenstva, chceme naše příznivce vydáváním vlastního časopisu uvésti do tajů harmoniky.“
Kdo ji ještě neslyšel? Jedna z nejznámějších židovských písniček. Tak jako česká hospoda má svoji Na Pankráci, táborákový ohníček Rosu na kolejích, Dvořák Largo… naše houslistka Jitka jim říká „indexovky“ a snad to ze začátku myslela i trochu hanlivě, ale význam tohoto novotvaru už se u nás v kapele trochu posunul a sem tam si nějakou tu indexovku s chutí zahrajeme.
Nejen odrhovačkami živ je harmonikář, občas se člověku zachce zahrát si něco onačejšího. Abychom uspokojili i náročnější muzikanty, máme tu pro vás tentokrát takovou „jazzovou třešničku na dortu“.
Nejnovější noty
Už se nechcete vláčet s těžkým kufrem a přehazovat si ho z ruky do ruky po každém kroku?
Placené písničky jsou zpracovány v přehledných notách s prstokladem pro harmoniku. Velkou výhodou jsou učební nahrávky přesně podle not, které si můžete poslechnout třeba hned.
