Poprvé a naposled čuněti se tají dech

A teď si to představte – máte výborný čich, docela vám to pálí a trčíte ve chlívě. Tolik potenciálu promařenýho v těch dlouhých dnech a ještě delších nocích. Máte neustále plné koryto a občas na přilepšenou dostanete žaludy, občas se pokusíte zabavit se děláním bordelu a kotrmelců, ale není to dost. V takovou chvíli se musí člověk – pardon – prase stát čtenářem.

Čtení představuje pro některé čtenáře relax, odpočinek, ale mnohdy jde hlavně o dynamičnost v příběhu, která člověku i praseti může v životě chybět a tímto se dostává do jiné reality, která je odproštěná od fádnosti a rituálnosti běžného dne.

Takové prase, kterému ve chlívě dynamičnost života chybí, se tedy uchýlí k četbě a to k četbě detektívek. V detektívkách se pestrost děje umocňuje neustálým umíráním a neustálým vyšetřováním předchozího umírání. Záhada i přes snahu všech zúčastněných zůstává nevyřešena.

Musí tedy přijít nějaký silný charakter, který to celé vypointuje. Ideálně někdo charismatické povahy s dobrým vzhledem a stylovými outfity. Jo, a ještě musí mít pod čepicí – prostě postava k pohledání. Samozřejmě nemůže být ani tato postava bez chyby, protože to je člověk a lidé chyby dělají. Je tedy nutné naházet této postavě klacky pod nohy a čekat, co se bude dít. Vzhledem k obtížnosti překonání vhozených klacků se doba vyšetřování prodlužuje a nabývá tajemné atmosféry. Prase toto všechno hltá a přijde na vraha ještě dřív než detektív. Fakt, že v příběhu umírají a trpí převážně lidé v praseti zajisté vyvolá určité rozčarování. Prase se rozhodne dostat za Poirotem Herculesem – detektívem. Praseti se to podaří, ale pak se stane to, co stát se nemělo.

Prasata vlastně skýtají obrovský potenciál pro detektivní poslání. Právě díky výbornému čichu dokáží všechno vyčmuchat, ale nedostává se jim pochopení, protože občas strkaj rypák kam nemaj. 

Prasata také stejně jako lidé dělají chyby a občas chyby fatální. Zajímalo by mě, proč prase běželo za detektívem… chtělo mu říct, kdo je vrahem? Nebo ho chtělo jen vidět jakožto svého idola? Přikláním se spíše k možnosti druhé - nedokážu si představit, že by tento vepř odběhl od rozečtené knihy.

P.S.01: Už je vyřešeno, co bylo to, co jsem nevěděla co je. Je to velmi prosté:
“Pocem, mámo, ať nám to tu neponičí“ - blahopřeji Michalovi z Českého Krumlova.

P.S.02: Proč detektív zabil čuníka, když ho pak ani nesnědl?

sedí_prase_ve_svém_chlívku-1

text článku, ilustrace, noty, nahrávky  | Anča Juláková

publikováno 22.5.2023